© 2023 by EDDIE BAKER. Proudly created with Wix.com

Listí

November 4, 2018

-„Co tam napíšeš?“

-„Nevím.“

-„Napiš, že hrabeš listí.“

-„Tak jo.“

Ale já ho ještě nehrabu. Listí je na zahradě hodně a padá z ořechu (ze kterého se báj dh wéj letos mimořádně urodilo) a taky z lesa, co je hned za plotem.

 

Teď ovšem sedíme u kávy s tetou, babi a bratranci a užíráme dort, co zbyl ze včerejší oslavy. Sem když přijedu, v mysli nic neharaburdí. Veškerý pražský šrumec je mi vzdálen ne tři sta kilometrů, ale nejmíň milion, což funguje okamžitě.

 

 Jen nová sušička, jež stojí na chodbě, dělá zvuky. O ní se bavíme a taky o kafi. Babi si sype sušenou smetanu do hrnku: „Udělám si vídeňskou. Jak včera v restauraci.“

 

-„Sis dala?“ ptám se.

-„Mmmhm.“ přikyvuje a olizuje přitom lžičku.

-„Né, jak všichni -  Presso Presso…“ vysloví to slovo tak pregnantně, jako by je říkala poprvé. Pak pokračuje: „To PRESSO je strašně silná káva.“

 

-„Na intru máme takzvaný půllitrák. Měla sis dát půllitrák. Čtyři pressa s mlíkem.“ Otáčí se na ni bratranec, provokatér, a směje se potutelně reakci, kterou věděl dopředu. Babi kroutí hlavou, jakoby odmítala uznat, co řekl. Oba nás to pobaví.

 

-„Vytrhla jsem si z brady jeden chloupek. Mám tam jizvu a někdy tam vyroste jeden černý vousek.“ Říkám tetě a šklebím se.

-„Takže jsi jako tá…čarodějnice?“

„Jo.“ Provedu přiznání a obě se tomu smějeme.

 

Později sedím v obýváku. Květina na proutěném stojanu dělá na zdi stíny, jak slunce svítí dovnitř a společně se židlí tvoří pro mne výstavu. Babička luští sudoku a šeptá si pro sebe ta čísla.

 

-„Ale je to už vidět, že jsi odjinud“, řekl mi včera večer jeden rodinný příslušník.

-„To né, to nechci! Já jsem přece vaša děvucha.“

 

Jenže v duchu jsem si uvědomila, že má pravdu. Neboť to trvá nějakou dobu, než chytnu dialekt. Ale smířit se s tím, že jsem „Pražanda“? To prosím nikdy.

 

Takovu radost vám neudělám, rodinko. To radši shrabu všecko listí. Klidně aji u susedů.

 

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Nejlepší příspěvky

Vnímám jenom ticho. I když. Žádné absolutní ticho asi není, jen takové to - za vším. Za proudem aut a cinkotem tramvají, švitořením myšlenek. Jak tak...

Meziminutky

April 2, 2018

1/1
Please reload

Nejnovější příspěvky

July 1, 2019

April 28, 2019

December 31, 2018

November 4, 2018

October 28, 2018

October 14, 2018

October 7, 2018

September 30, 2018

September 23, 2018

September 17, 2018

Please reload

Archiv
Please reload

Hledání podle štítků

I'm busy working on my blog posts. Watch this space!

Please reload

Následujte nás
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square