© 2023 by EDDIE BAKER. Proudly created with Wix.com

Okurky

July 29, 2018

Ráno může být čerstvě, i když jsme se přes noc moc nevyspali.

Zvlášť, když do sluchátek hraje písnička. Nebo když jen tiše sedíš a pozoruješ, jak se nad šálkem vznáší obláček vůně. Tikot hodin a otevřené okno. Pocit, že mi nevadí, když některé věci zůstaly nevysvětleny. Že jsou kdesi ve vzduchoprázdnu.

 

Píšu si v kavárně venku na zahrádce. Za mnou sedí dvě dámy, neustále hovořící o jakési „Oně.“

„Představ si, že ona říkala, že chce jet na tejden do lázní.“

Střídavě poslouchám historky a střídavě „You will be the woman“, skladbu, co se line zevnitř.

„…Peníze byly, budou…No, ona chtěla asi ušetřit.“

 

Z vietnamského obchodu naproti vyšel člověk, dveře třískly. Děti opodál běhají a pískají ve vysokých frekvencích.

 

Když jsem šla dnes koupit anglickou slaninu, vzňala se cestou do obchodu taková bouře, že porazila značku u silnice (takovou tu provizorní) a popelnici, co se zakutálela pod auto. Bylo to na Starém Městě. To auto bylo taky staré, naleštěné. Pro mladé: "glossy". Takové to, jak se s ním vozí turisti a platí za to miliardu peněz. Šofér zastavil a šel napravovat situaci. Já jsem zvedla značku a svět byl zase v pořádku.

 

„A ona říkala, jestli prej taky nechci jet do lázní...“

 

Když jsem po nákupu seděla v tramvaji, čtyři cizinci šli po ulici vedle sebe zarovnaní v řadě a lízali zmrzlinu, každý jinak barevnou. Že jsou to cizinci, bylo poznat i skrz sklo tramvaje. No jo, ale podle čeho vlastně?

 

Na Miladě Horákové stál zas pán opřený o dveře auta a ládoval do sebe chlebíček. Když jsem na něj pohlédla přímo při kousnutí, oba jsme se zastyděli. On, že se láduje a já, že jsem ho přistihla. Bylo však už pozdě tvářit se, že nic. Tak jsem jen přidala do kroku, ať je trapno rychle za námi.

 

„No, víš co, ona je ale vlastně hodná...“ kývou madames, když se zvedám. 

 

Okurková sezona je v plném proudu a Praha pálí.  Slunce mi z mozku vyrábí trosku*, to je ta pravá písnička do sluchátek. A já se těším. Na další ráno.

 

*Píseň "U vody" - Bratři Ebenové

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Nejlepší příspěvky

Vnímám jenom ticho. I když. Žádné absolutní ticho asi není, jen takové to - za vším. Za proudem aut a cinkotem tramvají, švitořením myšlenek. Jak tak...

Meziminutky

April 2, 2018

1/1
Please reload

Nejnovější příspěvky

July 1, 2019

April 28, 2019

December 31, 2018

November 4, 2018

October 28, 2018

October 14, 2018

October 7, 2018

September 30, 2018

September 23, 2018

September 17, 2018

Please reload

Archiv
Please reload

Hledání podle štítků

I'm busy working on my blog posts. Watch this space!

Please reload

Následujte nás
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square